Jaký problém projekt řeší?

Projekt řeší roli geochemické bariery při ukládání vyhořelého jaderného paliva. Vyhořelé jaderné palivo z atomových elektráren je tvořeno z více než 95% oxidem uraničitým (UO2). V jaderném palivu zůstává celá řada radioaktivních izotopů s poločasy rozpadu od několika let až po časy překračující desetitisíce let. Kromě inženýrských bariér (ocelový či měděný kontejner, bentonit, beton) bude hrát rozhodující roli horninové prostředí a podzemní vody, které jsou v horninovém prostředí obsaženy. Typ hornin, jejich minerální složení a mechanické vlastnosti spolu s podzemními vodami, jejichž složení je horninami a režimem proudění určováno, budou mít rozhodující vliv na odolnost inženýrských bariér po celou dobu bezpečného uložení jaderného paliva. Zároveň určuje typ hornin, fyzikálně-chemické parametry a jejich složení migrační schopnosti radionuklidů, z nichž nejvýznamnějším je z dlouhodobého hlediska uran. 

Z hlediska zajištění bezpečnosti je třeba po tuto dobu izolovat vyhořelé jaderné palivo od okolního prostředí. Při budování, provozu a uzavření hlubinného úložiště projde hlubinné úložiště několika změnami podmínek, které budou významně ovlivňovat inženýrské bariéry, konstrukční materiály i horninové prostředí. 

Jaderné elektrárny v ČR nemají žádné hlubinné úložiště. JE Dukovany a JE Temelín mají střednědobá úložiště pouze pro použité palivo (tzv. mezisklady). 

Uranové ložisko Rožná poskytuje jedinečnou možnost studovat migraci uranu v reálném horninovém prostředí za podmínek, které jsou srovnatelné s podmínkami plánovaného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Ložisko je otevřeno po dobu šesti desítek let, je přístupné od povrchu do hloubky 1 200 metrů. V roce 2019 je plánováno úplné uzavření dolu Rožná. 

Výsledky projektu umožní upřesnit požadavky na inženýrské bariery a celkovou koncepci úložiště. Výsledky pak budou sloužit jako cenný podklad pro bezpečnostní analýzu výběru lokality a realizace úložiště v ČR.